Karma

15. května 2011 v 20:01 | zelenooko |  odddaná služba
Sanskritské slovo karma doslova označuje jednání, aktivitu nebo práci. Ostatní jazyky k němu neposkytují vhodný ekvivalent, proto se toto slovo běžně nepřekládá. Na Západě tento termín poprvé použila ruská teozofistka Helena P. Blavatská (1831-1891). Definovala ji následovně: "Karma je základní kosmický zákon, který ve fyzickém, mentálním a duševním světě spojuje příčinu se svým výsledkem. Každá příčina, ať už největší (jako je pohyb kosmu) nebo nejmenší (jako je pohyb ruky), nezbytně zapříčiní následek." Antropozofista Rudolf Steiner ve svém díle "Manifestation of karma" (z roku 1910) píše: "Bez omezování svobodné vůle člověka, zákon karmy zpětně působí na bytost, která příčinu způsobila, jako zákon akce a reakce."
Tyto definice srozumitelně vysvětlují podstatu tohoto termínu. Steinerovo přirovnání karmy k fyzikálnímu zákonu akce a reakce je sice trefné, nicméně vystihuje pouze malou část mnohem vyššího a subtilnějšího zákonu karmy. Trefné je také prohlášení, že karmický zákon příčiny a důsledku jedná hlavně na individuální rovině a nechává prostor pro svobodnou vůli konatele. Na to obvykle zapomínají kritici východních filozofií, kteří karmu považují za mechanický osud, nutící člověka pasivně čekat na to, co s sebou přinese budoucnost (nihilismus).
Již před Steinerovým a Newtonovým objevem ale lidé znali rčení, která naznačovala určité pochopení řádu akcí a reakcí. Také biblický citát "Jak kdo zaseje, tak také sklidí" (Galatským 6:7) se stal lidovým rčením.
Slovem karma může být míněna jakákoli hmotná činnost přinášející reakce vedoucí k vytvoření dalšího těla nebo také samotná reakce způsobená touto hmotnou činností. Védská písma popisují přesné informace o tom, jaké máme vykonávat činnosti, když chceme dosáhnout určitých specifických výsledků. Popisují, co je třeba dělat, když chce někdo získat bohatství, slávu, spokojenost v rodině apod.
Když se někdo v tomto životě těší úspěchu, slávě, bohatství, kráse nebo vlivu, můžeme z toho usoudit, že v minulém životě vykonal ušlechtilé zbožné skutky a nyní si pouze užívá jejich výsledků. Ale jak naloží s těmito výsadami v tomto životě, je jiná otázka. To už zase závisí na jeho svobodné vůli. Proto můžeme vidět, že ne všichni bohatí a vlivní lidé se chovají správně. Védská písma nám také radí, co nemáme dělat, abychom se vyhnuli negativním reakcím, jako jsou nemoci, chudoba atd. Navíc některé reakce mohou přijít ihned, jiné až po několika životech.



Karma jako reakce


Ať už se nám v tomto životě děje cokoli, jedná se pouze o výsledky činností, které jsme vykonali v tomto nebo minulých životech. Nejedná se o slepou náhodu, ale o výsledky činností, pro které jsme se sami ze své svobodné vůle rozhodli. Někdy se stává, že lidé, kteří žijí velice zbožně a správně, jsou i přesto vystaveni mnoha utrpením. Tyto současné bolesti ale jen poukazují na nějaké nesprávné činy v minulosti. Z toho je možné se poučit a v tomto životě již jednat patřičně. I ten, kdo vede úspěšný život, získává výsledy svých činů. Život v hmotném světě a řetěz akcí a reakcí jsou neoddělitelné. Je to jako dlouhý film akcí a reakcí a jeden život představuje pouze několik jeho snímků. Když se rodí dítě, na jeho tělo se můžeme dívat jako na začátek další série akcí a reakcí a smrt je jen jejich koncem. Z tohoto vysvětlení je jasné, proč se někdo může narodit v bohaté rodině a někdo jiný v chudé, i když oba dva mohou přijít na svět ve stejnou dobu, na stejném místě a za stejných okolností. Kdo si s sebou nese zbožné výsledky (dobrou karmu), narodí se v bohaté rodině a ten, kdo je zatížen bezbožnými reakcemi (špatnou karmou), narodí se v rodině chudé.
Slovo reinkarnace pochází z latiny. Re znamená "opakovaně" a inkarnare "vytvořit maso". Reinkarnace představuje stěhování duše spolu se subtilním (astrálním) tělem z jednoho hrubohmotného (fyzického) těla do dalšího určeného individuální karmou (výsledky svých činností). Reinkarnace je tedy proces řízený zákonem karmy.


Reinkarnace a Védy


Výjimečné postavení mezi alternativními pohledy zastává védská tradice, která se vyznačuje pradávným původem a věrohodností založenou na vůbec nejstarších textech na světě - Védách. Bez přehánění lze říct, že védská ("indická") filozofie je nepřekonatelná v přesnosti i barvitosti, s jakou popisuje stěhování duše. Starodávná védská filozofická písma předkládají neobyčejně podrobné informace o průběhu reinkarnace. Indické lidové příběhy jsou plné motivů, které přijímají stěhování duše jako přirozené faktum a dokonce i dnes Indové považují za samozřejmost, že smrt je vlastně výměna těla a že duše v putování existencí pokračuje v novém zrození.
Názory na reinkarnaci, se kterými se dnes můžeme ve světě setkat, mají často svůj původ v indických védských písmech, hlavně v Bhagavad-gítě a v Upanišadách.1


1přezvato ze stránek Haré Krišna






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama